Zastupitelé města Dubí rozhodli o prodeji areálu bývalých Rudných dolů na Cínovci na svém zasedání 15. září 2021. Pro bylo 11 ze 14 přítomných zastupitelů – všichni kromě zastupitelky Hrubešové, zastupitelů Leta a Vítka. Rada města doporučila schválení prodeje v červnu. Záměr firmy, která vyhrála obálkovou metodu, nikdo, ani starosta města, nezná.
NEDÁVNÁ HISTORIE AREÁLU RUDNÝCH DOLŮ
Areál odkoupilo město v roce 2009 a následně veškeré budovy nechalo v roce 2011 strhnout. Demolice v celkové výši 50,8 milionu Kč byla podpořena dotací z fondu EU a ministerstva životního prostředí. Od té doby nebyl prostor pravidelně využit, a to až do letošní zimy, kdy na něm město Dubí oficiálně zřídilo centrální parkoviště pro návštěvníky hor. Parkoviště je především v zimních měsících o víkendech hojně využívané a snižuje podíl nevhodně parkujících řidičů, kteří jsou problémem nejen pro místní obyvatele, ale také údržbu silnic, policii či ostatní záchranné složky.
CO TAM MŮŽE BÝT PODLE ÚZEMNÍHO PLÁNU?
Jaký je záměr města a k čemu by areál měl sloužit, bude snad městem brzy upřesněno. Zatím víme pouze to, že podle územního plánu města jsou plochy určeny jako smíšení výrobní (§12 vyhlášky 501/2006 Sb.), takže tam může být umístěna řada staveb od výrobních a skladových areálů a zemědělských staveb (cituji územní plán: jejichž negativní vliv na okolní obytné území nepřekračuje max. přípustné hodnoty), přes veřejná prostranství a zeleň, pozemky staveb a zařízení občanského vybavení do 1000 m2 až k obytným domům.
ZÁKAZ NĚKTERÝCH STAVEB STAVEBNÍ UZÁVĚROU
Některé stavby v areálu ale zakazuje stavební uzávěra dle městské vyhlášky OZV 3-1998 z 5.5.1998, která stanoví, že ve vzdálenosti 400m od osy komunikace jsou zakázány novostavby, přístavby a změny využití u staveb pro veřejné stravování, občerstvení a služby (restaurace, bufety, kluby a jiné) a pro dočasné ubytování (hotely, motely, penziony a jiné), prodejní stánky, tržnice a minimarkety a čerpací stanice. Podle vyhlášky musí výjimku udělit rada města, a to v odůvodněných případech.
Základní informace k záměru hlubinné těžby v oblasti Sedmihůrky. K procesu posuzování vlivu na životní prostředí EIA se může vyjádřit i veřejnost. Důležitou úlohu v procesu EIA hraje i město Dubí, které by mělo hájit zájmy svých obyvatel a podporovat pouze udržitelný rozvoj oblasti.
„Státní hranici střežili a bránili vybraní občané našeho státu, kteří poctivě plnili slova přísahy a věrně sloužili ve prospěch státu. Proto chceme k malému pomníku vybudovat sochu pohraničníka se psem,“ cituji slova předsedy Ústecké krajské rady Klubu českého pohraničí (dále jen KČP) Jana Dlouhého pro Haló noviny. Zní Vám to jako komunistická propaganda padesátých let? Mýlíte se! Jde o slova pronesená letos v červenci v souvislosti se záměrem umístit na Cínovec sochu vojáka. Ta by měly stát za současným pomníkem kousek od budovy bývalé cínovecké pošty. Na místě již stojí betonový podstavec pro sochu o velikosti zhruba 2×3 metrů.
Pomník z roku 2008 a za ním nově postavený podstavec pro sochu
Podle dat z katastru nemovitostí je vlastníkem pozemku p.č. 443/4 pod současným pomníkem přímo KČP. Nový podstavec pro sochu byl postaven na louce za ním, tedy i na pozemku p.č. 443/1, jehož vlastníky jsou pánové Svobodovi. Na podstavec by měla být podle KČP umístěna socha vojáka se psem. Původně chtěl KČP využít sochu vojáka se střelnou zbraní a psem s matoucím názvem „Na stráži míru“, která je vlastnictvím města Cheb. Tato třímetrová socha z padesátých let byla umístěna na vrchu Dyleň v Karlovarském kraji. Po odporu občanů však byla socha vrácena do chebského depozitáře a chebský starosta odmítl sochu prodat. Nyní chce KČP nechat zhotovit sochu novou, která bude replikou té původní z padesátých let.
KČP je spolek, který sdružuje bývalé komunistické činitele a bývalé příslušníky a spolupracovníky pohraniční stráže a podobných represivních složek komunistického státu a jejich sympatizanty. Z projevů a dokumentů KČP je patrný příklon k levicovému extremismu, českému komunistickému nacionalismu a idejím panslovanství v čele se silným Ruskem. KČP je veden v materiálech ministerstva vnitra jako neobolševická organizace, která usiluje o odstranění současného politického uspořádání. Je sledován také Bezpečnostní informační službou. KČP otevřeně obhajuje komunistický režim a vyzdvihuje ochranu státních hranic, při níž zahynuly stovky lidí. Hájí údajnou ochranu hranic před lidmi, kteří toužili po svobodě. Adoruje střelbu na ty, kteří utíkali z nesvobody. Podobně jako byl komunistickým režimem jakýkoliv nesouhlas považován za trestný čin a jeho původce bylo třeba umlčet či odstranit, také v pojetí KČP je nepřítelem každý, kdo nesouhlasí s jejich názory.
Tabulka na zadní straně pomníku
Činnost některých našich spoluobčanů za komunistického režimu patří do smutnější části naší historie, nicméně těžko je lze nazvat ochránci. Chránit hranice zpravidla znamená chránit před těmi, kteří přicházejí zvenčí. Ochraňovat neznamená zezadu střílet do lidí, utíkajících přes hranice pryč. Ti nepředstavují riziko pro integritu hranic státu. Pro komunistický režim byli ale ideologicky nebezpeční. Komunistická propaganda udělala a stále dělá z obětí zločince a narušitele hranic a ze zločinců ochránce. Je přirozené, že lidé, kteří pracovali ve službách komunistické diktatura se sžili se lží, která jim byla vštěpována od útlého dětství. Pohraničníci ale nesloužili ani vlasti, ani republice, ale komunistickým činitelům, kteří byli tehdy u moci.
Tabulka na přední straně pomníku
Svoboda slova má v demokratické společnosti vysokou hodnotu, ale instalace sochy na Cínovci je prezentována jako vyjádření úcty k strážcům hranic, což je zvrácené posuzování totalitní doby. Třicet let po převratu nelze sochu pohraničníka se psem financovanou KČP vnímat jinak než jako symbol nesvobody a glorifikaci těch, kteří beztrestně a bez ohledu na cenu lidského života měnili osud mnoha lidí. Původní sochy pohraničníků (a třeba i esesáků) je třeba vystavovat, ale vystavovat v muzeích a s náležitým výkladem historie. Vztyčení podobné sochy na zelené louce s výhledem na hranice je ostudou náš všech! Kdo hájí sochy oslavující komunistický režim, hájí principy zacházení s lidským životem, které odporují nejen demokratickým principům, ale především morálním zásadám slušné a svobodné společnosti.
