Z nejzajímavějšího bude na programu každoroční rozdělování peněz v rámci dubských dotací různým skupinám a jednotlivcům. Dalším bodem, který by mohl (a měl) občany zajímat, je pojmenování některých nových ulic. Materiály a detaily k jednotlivým bodům naleznete zde: http://www.mesto-dubi.cz/cs/zastupitelstvo-c-10-1/
Tak si tak přemýšlím nad láskou k bližnímu, humanitou, liberalismem a demokracií a nad tím, jak je důležité hájit morální hodnoty slušné občanské společnosti a pěstovat demokratickou politickou kulturu. A najednou tváří v tváře všeobjímající nenávisti některých lidí mi to vše přijde mnohem důležitější.
„Ta Derynková, to
je určitě Němka zasraná, určitě má sudeťácké předky,“ řekl pan Pavel Svoboda pro
týdenní Respekt, v kterém vyšel 16.12.2019 článek o záměru stavby sochy
pohraničníka se psem a samopalem na Cínovci.
Není to poprvé, co mne pan Svoboda spojuje se sudetskými Němci, a vlastně by mi to v zásadě ani nevadilo, protože kolektivní vinu neschvaluji v žádném ohledu a u žádného etnika. To, co mi vadí, je veřejné spojování příjmení Derynk s informacemi, které jsou nepravdivé a mají negativní význam ve smyslu „sudetská Němka = ta špatná“. Podobné nactiutrhačné výroky se pak netýkají pouze mne, ale všech nositelů tohoto příjmení.
Vrtá-li tedy někomu hlavou jméno Derynk, tam mu ráda a třeba i osobně osvětlím historii tohoto rodu. Velice zjednodušeně řečeno, na Roudnicku u Labe je vesnice Černěves a v té vesnici žili od prvních matrik vedle nositelů pár jiných příjmení samí Derynkové, Dyrynkové, Dirinkové. Byli to sedláci a rolníci, mluvící česky. Jak jistě mnozí ví, na Roudnicku žily v drtivé většině české rodiny a jazyková hranice byla až u Terezína. Moji mužští předci se tak ženili s místními Češkami. Podobně můj děda si vzal dívku z nedaleké vesnice. Dodnes je v této oblasti ve srovnání s průměrem ČR vysoký výskyt tohoto příjmení a jejich obdob, a dokonce současná starostka Černěvse je překvapivě…Dyrynková. A všichni Dyrynkové, Derinkové a Derynkové jsou vlastně příbuzní.
Je-li to tedy pro někoho nutné a důležité, může mne na základě příjmení Derynk nazývat Češkou, částečnou Anglo-Saskou, částečnou Ruskou, částečnou Pruskou či částečnou Němkou (s hypotetickým podílem této etnicity maximálně 1/18), protože soudě dle netypického jména pravděpodobně moji předci odněkud v šestnáctém století či dříve přišli. Ale kdo ví? A kdo si dnes může být jistý, že v matrikách zapsaní otcové dětí byli jejich biologičtí otcové?!
K soše pohraničníka opakuji:
– Klub českého pohraničí (KČP), který chce sochu vztyčit, je levicově extremistická organizace, která otevřeně hájí komunistický režim v Československu a jeho praktiky.
– Plánovaná socha
vojáka se samopalem a psem má být symbolem a oslavou totalitního
komunistického režimu a jeho praktik, a nikoliv vzpomínkou na řadové pohraničníky,
jak se členové klubu snaží tvrdit.
– Socha je plánovaná na veřejně přístupném a viditelném místě, na pozemku KČP, takže i z tohoto důvodu může být těžko považována za pouhý projev svobody slova pana Svobody.
Pro mne osobně je nepřípustné, aby se oslavovala jakákoliv totalita, ať už komunistická, fašistická, nacistická či jiná, proto se záměrem vztyčit sochu nesouhlasím. Na sochu lze pohlížet jako na propagandu komunismu a původně k tomuto účelu také sloužila. A tvrzení, že jde o oslavu práce pohraničníků je opět jen propaganda, která má jediný cíl, a to obalamutit důvěřivé lidi.
Na programu bude odsouhlasení odpisu pohledávek, běžné majetkoprávní záležitosti, dále například odhlasování smlouvy o úvěru ve výši 16 miliónů korun (na financování nákupu cisternové automobilové stříkačky a protipovodňových opatření), odkoupení zařízení restaurace Sportovní 200 a náhrada za zhodnocení jejích prostor a pořízení kompostérů pro občany.
Na programu bude několik majetkoprávních záležitostí, dále například odhlasování úvěru ve výši 16 miliónů korun (na financování nákupu cisternové automobilové stříkačky a protipovodňových opatření) a žádost o dotaci na podporu terénní práce pro rok 2020.
Na programu bude řada majetkoprávních záležitostí a dále věci, které jsou již delší dobu v běhu v běhu (nákup automobilové stříkačky pro hasiče, protipovodňová opatření, kostel na Cínovci, celnice na Cínovci apod.)
V sobotu 21.9.2019 od 10:00 do 13:00 hodin proběhne už poněkolikáté úklidová akce. Sraz účastníků je na Školním náměstí. Uklízet se bude Horská ulice a Kudrák. Akci pořádá Šárka Rousová. Více informací naleznete zde:
„Státní hranici střežili a bránili vybraní občané našeho státu, kteří poctivě plnili slova přísahy a věrně sloužili ve prospěch státu. Proto chceme k malému pomníku vybudovat sochu pohraničníka se psem,“ cituji slova předsedy Ústecké krajské rady Klubu českého pohraničí (dále jen KČP) Jana Dlouhého pro Haló noviny. Zní Vám to jako komunistická propaganda padesátých let? Mýlíte se! Jde o slova pronesená letos v červenci v souvislosti se záměrem umístit na Cínovec sochu vojáka. Ta by měly stát za současným pomníkem kousek od budovy bývalé cínovecké pošty. Na místě již stojí betonový podstavec pro sochu o velikosti zhruba 2×3 metrů.
Pomník z roku 2008 a za ním nově postavený podstavec pro sochu
Podle dat z katastru nemovitostí je vlastníkem pozemku p.č. 443/4 pod současným pomníkem přímo KČP. Nový podstavec pro sochu byl postaven na louce za ním, tedy i na pozemku p.č. 443/1, jehož vlastníky jsou pánové Svobodovi. Na podstavec by měla být podle KČP umístěna socha vojáka se psem. Původně chtěl KČP využít sochu vojáka se střelnou zbraní a psem s matoucím názvem „Na stráži míru“, která je vlastnictvím města Cheb. Tato třímetrová socha z padesátých let byla umístěna na vrchu Dyleň v Karlovarském kraji. Po odporu občanů však byla socha vrácena do chebského depozitáře a chebský starosta odmítl sochu prodat. Nyní chce KČP nechat zhotovit sochu novou, která bude replikou té původní z padesátých let.
KČP je spolek, který sdružuje bývalé komunistické činitele a bývalé příslušníky a spolupracovníky pohraniční stráže a podobných represivních složek komunistického státu a jejich sympatizanty. Z projevů a dokumentů KČP je patrný příklon k levicovému extremismu, českému komunistickému nacionalismu a idejím panslovanství v čele se silným Ruskem. KČP je veden v materiálech ministerstva vnitra jako neobolševická organizace, která usiluje o odstranění současného politického uspořádání. Je sledován také Bezpečnostní informační službou. KČP otevřeně obhajuje komunistický režim a vyzdvihuje ochranu státních hranic, při níž zahynuly stovky lidí. Hájí údajnou ochranu hranic před lidmi, kteří toužili po svobodě. Adoruje střelbu na ty, kteří utíkali z nesvobody. Podobně jako byl komunistickým režimem jakýkoliv nesouhlas považován za trestný čin a jeho původce bylo třeba umlčet či odstranit, také v pojetí KČP je nepřítelem každý, kdo nesouhlasí s jejich názory.
Tabulka na zadní straně pomníku
Činnost některých našich spoluobčanů za komunistického režimu patří do smutnější části naší historie, nicméně těžko je lze nazvat ochránci. Chránit hranice zpravidla znamená chránit před těmi, kteří přicházejí zvenčí. Ochraňovat neznamená zezadu střílet do lidí, utíkajících přes hranice pryč. Ti nepředstavují riziko pro integritu hranic státu. Pro komunistický režim byli ale ideologicky nebezpeční. Komunistická propaganda udělala a stále dělá z obětí zločince a narušitele hranic a ze zločinců ochránce. Je přirozené, že lidé, kteří pracovali ve službách komunistické diktatura se sžili se lží, která jim byla vštěpována od útlého dětství. Pohraničníci ale nesloužili ani vlasti, ani republice, ale komunistickým činitelům, kteří byli tehdy u moci.
Tabulka na přední straně pomníku
Svoboda slova má v demokratické společnosti vysokou hodnotu, ale instalace sochy na Cínovci je prezentována jako vyjádření úcty k strážcům hranic, což je zvrácené posuzování totalitní doby. Třicet let po převratu nelze sochu pohraničníka se psem financovanou KČP vnímat jinak než jako symbol nesvobody a glorifikaci těch, kteří beztrestně a bez ohledu na cenu lidského života měnili osud mnoha lidí. Původní sochy pohraničníků (a třeba i esesáků) je třeba vystavovat, ale vystavovat v muzeích a s náležitým výkladem historie. Vztyčení podobné sochy na zelené louce s výhledem na hranice je ostudou náš všech! Kdo hájí sochy oslavující komunistický režim, hájí principy zacházení s lidským životem, které odporují nejen demokratickým principům, ale především morálním zásadám slušné a svobodné společnosti.
Další zastupitelstvo města Dubí se uskuteční ve středu 26.6.2019 od 18:00 hodin v obřadní síni městského úřadu. Pozvánka a program zde –ZM 2019-06-26
Na programu bude kromě majetkoprávních záležitostí také schválení zadávací dokumentace k zakázce na koupi cisternové automobilové stříkačky za 6,529 mil Kč bez DPH, další opravy cínoveckého kostela Nanebevzetí Panny Marie (okna, mříže, hodiny, pískovcové prvky) a protipovodňová opatření. Zajímavým bodem bude projednávání závěrečného účtu města za rok 2018 a schválení účetní závěrky města.
AKTUALIZACE: Ani inspekce, ani příslušný báňský úřad nezjistil žádné pochybení. Záhada vytrhaných stromů ale byla vyřešena! Skutečně je nechali vytrhat těžaři. Do konce léta by neměly být provedeny žádné další terénní práce z důvodu ochrany tetřívka.
Na cínoveckém odkališti došlo k podivuhodnému úkazu, který žádného milovníka záhad nemůže nechat chladným. Začátkem března se na místě vzrostlých stromů a keřů znenadání objevila pláň. Stromy i s kořeny byly vytrhány ze země a půda byla zplundrována.
Foto ze dne 7.3.2019
K těmto úkazům došlo na místě odkaliště (deponie, haldy) po pravé straně při příjezdu na Cínovec. Změny v porostu jsou viditelné již z dálky, z blízké asfaltové silnice vpravo od hotelu Pomezí, ale dílo pravé dílo zkázy je vidět teprve na místě samém. Někteří lidé z okolí tvrdí, že začátkem března slyšeli z těchto míst nezvyklý hluk a cítili zde velice silný vítr. Kolují tedy spekulace, že za poškození přírody v tomto místě můžou mimozemské bytosti. Létající objekty však vzhledem k husté mlze nebyly spatřeny.
Foto ze dne 2.4.2019
Místní spolek CINVALD podobným spekulacím nevěřil a domníval se, že terénní práce byly provedeny těžaři, a to v rozporu se státem danými podmínky těžby, takže mohlo dojít k poškození přírody a krajiny. Spolek tedy požádal dne 6.3. o kontrolu Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Inspektoři pak 19.3. provedli šetření na místě a zjistili, že „zde nebyly nalezeny stopy po vjezdu nebo popojíždění těžké techniky…Rovněž nebyly nalezeny stopy po vytrhávání zeleně rostoucí mimo les“ (citace se sdělení ČIŽP z 28.3.2019) a spolkem podaný podnět byl vyhodnocen jako nedůvodný.
Je tedy otázkou, zda na inspektory nebyla použita technologie „vymazání paměti“ podobná té, co používali hrdinové filmu Men in Black. Možná, že na spekulacích o UFO skutečně něco může být.
Anebo inspektoři provedli kontrolu úplně jinde, na jiném odkališti a na jiném Cínovci…